Čím se živí jezevec?
Čím se živí jezevec? Všestranný všežravec v české krajině
Jezevec lesní (Meles meles) je jedním z našich nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších savců. Jeho typický vzhled s černobílou pruhovanou hlavou a mohutným tělem jej činí snadno rozpoznatelným, avšak jeho životní styl, zejména jeho jídelníček, skrývá mnohá překvapení. Jezevec je totiž archetypálním všežravcem, jehož strava se dramaticky proměňuje v závislosti na ročním období, dostupnosti potravy a dokonce i na lokalitě, kde žije. Jeho jídelníček je tak rozmanitý, že by jej málokdo čekal od tvora, který na první pohled působí dojmem robustního, ale poněkud omezeného živočicha.
Přesné složení potravy jezevce se liší region od regionu a sezónu od sezóny. Obecně lze však říci, že jeho hlavní složkou jsou bezobratlí živočichové, zejména žížaly. Těch dokáže jezevec zkonzumovat během jedné noci i několik stovek gramů, ne-li kilogramů. Jeho vynikající čich a silné drápy mu umožňují efektivně vyhrabávat žížaly ze země, a to i v hlubších vrstvách půdy. V obdobích hojnosti žížal, která jsou typická pro jarní a podzimní měsíce, tvoří žížaly podstatnou část jeho potravy. V těchto dnech je jezevec aktivní především za soumraku a v noci, kdy se vydává na své pravidelné obchůzky po svém teritoriu a pátrá po své oblíbené kořisti. Jeho schopnost lokalizovat žížaly pod zemí je skutečně pozoruhodná a je založena na jemném vnímání vibrací a pachů, které žížaly vydávají.
Kromě žížal se jezevec s chutí pustí i do dalších drobných živočichů. Velmi oblíbenou pochoutkou jsou pro něj larvy hmyzu, brouci, slimáci a další měkkýši. V letních měsících, kdy je hmyzu dostatek, se jeho jídelníček obohacuje o různé druhy brouků, koníky, cvrčky a dokonce i o motýly a můry, které dokáže ulovit i za letu. Nevyhýbá se ani hnízdům mravenců, ze kterých si s oblibou vybírá mravenčí larvy a vajíčka, což mu dodává cenné bílkoviny. Jeho silný čich mu rovněž pomáhá lokalizovat podzemní hnízda hmyzu, která pak s vervou rozhrabe svými mocnými drápy. V některých oblastech, kde jsou jezevci méně závislí na žížalách, může být hmyz dokonce jejich hlavní potravou.
Jezevec však není pouze „sběrač“ drobných živočichů. Jeho jídelníček zahrnuje i obratlovce, a to jak malé savce, tak i ptáky a jejich mláďata. Myši, hraboši, krtci, plši a další drobní hlodavci tvoří významnou část jeho stravy, zejména v době, kdy je ostatní potravy méně. Jezevec je schopný tyto malé savce aktivně lovit, vyhrabávat je z nor nebo je přepadat, když se pohybují na povrchu. Jeho noční aktivita mu v tomto ohledu poskytuje značnou výhodu. Dále se nepohrdne ani vejci a mláďaty ptáků, které si vybírá z hnízd na zemi nebo v nízkých keřích. Tato část jeho jídelníčku je sice méně častá, ale v době hnízdění ptáků může být pro jezevce velmi výživným zdrojem potravy. Vynikající sluch mu umožňuje detekovat i tichý pohyb drobných savců v podrostu, což mu usnadňuje jejich lov.
Neméně důležitou součástí jezevčího jídelníčku jsou i rostlinné složky. V jarních a letních měsících, kdy jsou dostupné plody, bobule a kořínky, jezevec s chutí konzumuje například borůvky, ostružiny, maliny, jeřabiny, ale i různé druhy semen a trav. Kořínky, cibule a hlízy rostlin mu poskytují cenné sacharidy a vlákninu. V podzimních měsících, kdy se připravuje na zimní období a potřebuje nabrat tukové zásoby, se jeho jídelníček stává ještě více rostlinně orientovaným. Konzumuje i padaná jablka a hrušky, které nachází na okrajích sadů. Jeho schopnost využívat širokou škálu rostlinných zdrojů mu umožňuje přežít i v obdobích, kdy jsou živočišné zdroje omezené.
Je zajímavé sledovat, jak se jezevčí jídelníček mění s ročními obdobími. Na jaře, po dlouhé zimě, kdy je potravy obecně málo, se jezevec zaměřuje na vše, co najde – žížaly, hmyz, případně zbytky mršin. S postupujícím jarem a létem se jeho strava obohacuje o čerstvou zelenou píci, bobule, ovoce a samozřejmě o hojný hmyz a drobné savce. Podzim je pro jezevce obdobím intenzivního přibírání na váze, kdy se soustředí na energeticky bohaté potraviny, jako jsou ořechy, semena, ale i na dozrávající ovoce a hromadící se zásoby hmyzu. V zimě, kdy je aktivita většiny jeho kořisti omezená, se jezevec spoléhá na své tukové zásoby a v teplých zimních dnech může občas vyrazit na lov žížal nebo na hledání podzemních zásob potravy.
Jezevčí jídelníček je tedy ukázkou dokonalé adaptace na životní prostředí a dostupnost potravy. Jeho všestrannost mu umožňuje přežít v různých typech krajiny, od lesů a luk až po okraje lidských sídel, kde se může přizpůsobit i novým zdrojům potravy, jako jsou odpadky. Jeho schopnost efektivně využívat jak živočišné, tak i rostlinné zdroje z něj činí velmi úspěšného a odolného tvora, který je důležitou součástí ekosystému. Pochopení toho, čím se jezevec živí, nám pomáhá lépe docenit jeho roli v přírodě a pochopit jeho specifické potřeby, které je třeba při ochraně tohoto fascinujícího zvířete brát v potaz. Je to tvor, který nám připomíná, jak důležitá je rozmanitost a rovnováha v přírodě, a jak se dokáže život přizpůsobit i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Další pojmy:
Jak se zbavit bradavice na krku?
Jak dlouho se hárá fena?
Jak dlouho se léčí covid?
Čím potřít listové těsto?
Jaká barva se hodí k šedé?
Jak dlouho se letí na Srí Lanku?
Čím krmit štěně?
Jak dlouho se vaří kroupy?
Jak dlouho se vaří vejce naměkko?
Jak se vypočítává podpora v nezaměstnanosti?
Jak dlouho se léčí pásový opar?
Jak se hrají žolíky?
Jak se zbavit průjmu?
Jak se nám to mohlo stát!
Jak se odhlásit z e-mailu Seznam?